Babiččino údolí

Babiččino údolí je turisticky navštěvováno zejména kvůli spisovatelce Boženě Němcové, která zde (do malebného údolí Úpy) zasadila děj díla Babička. Ale díky značně členitému terénu, který vytváří prostor pro pestrost květeny i výskyt mnoha zajímavých i vzácných živočichů, je i cennou přírodní lokalitou.

Jižně od Babiččina údolí je vodní nádrž Rozkoš a v dalším okolí jsou města Náchod a Nové Město nad Metují s barokními zámky.

Název údolí je odvozen od názvu díla Boženy Němcové – Babička, jehož děj sem spisovatelka umístila.

Babiččino údolí je národní přírodní památka a národní kulturní památka v okrese Náchod v turistickém regionu Kladské pomezí v Královéhradeckém kraji. V roce 1388 byla uvede první písemná zmínka o panském sídle a vsi Ratibořice s majitelem rytířem Vaňkem ze Žampachu. Od roku 1464 patřily Ratibořice k panství Rýzmburk, dále roku 1582 kupuje Ratibořice a Rýzmburk rod Smiřických ze Smiřic, kteří tím rozšiřují své náchodské panství. Po bitvě na Bílé hoře se jako konfiskát přepisují generálu Adamu Erdmanu Trčkovi. Roku 1634 je vlastníkem císařský generál František Oktavián Piccolomini. V letech 1702–1707 je v Ratibořicích vystavěn jednopatrový barokní zámeček s kaplí, ve stylu italských letohrádků, s novou zahradou s ochrannou vysokou zdí a zahradním domkem. V roce 1792 kupuje Petr Biron, vévoda Kuronský a Zaháňský. Po jeho smrti ho v roce 1800 dědí jeho dcera Kateřina Vilemína, vévodkyně Zaháňské a princezna Kuronská. Dochází k přestavbě většiny staveb v ratibořickém údolí. Vévodkyně zřídí jezírko a na louce před zámkem anglický park který volně přechází do lučního porostu, lovecký pavilon a palmový skleník, kousek od mlýna je postavena kuchyňská zahrada. Z historického měřítka došlo k revitalizaci ve prospěch ochrany přírody právě za doby Vévodkyně, která se zaměřila především na ochranu lesních suťových strání, vyhnutí se holosečím a vysokému stáří dřevin. Právě ona založila krajinnou skladbu, která vedla k pozdější formální ochraně.[8] Roku 1842 kupuje náchodské panství Karel Octavio z Lippe Bisterfeldu a už roku 1842 ho prodává Jiřímu Vilémovi ze Schaumburg-Lippe, který v letech 1860–1864 nechal upravit ratibořický zámek tak, jak ho známe dnes. V roce 1945 byl zámek zestátněn.

Ratibořický zámek a zámecký park

Původ dnešního zámku spadá do roku 1708, kdy si jej jako letní a lovecké sídlo nechal postavit kníže Lorenzo Piccolomini po vzoru italských venkovských letohrádků. Ratibořický zámek a jeho stálá expozice je situovaná do doby Kateřiny Vilemíny, vévodkyně Zaháňské a princezny Kuronské. V letech 1984–1991 došlo k rozsáhlá generální opravě zámku.

Staré bělidlo

Dostavěno bylo 17. července 1797 mlynářem Antoníne Ludrem. Vzhledem k tomu, že Božena Němcová zasadila děj Babičky i do tohoto místa, byla v něm vytvořena expozice zařízena podle písemné předlohy, tak aby odpovídala příbytku rodiny Panklových. Ačkoliv žili ve starém bělidle, nedaleko starého zámeckého skleníky poblíž sadu, které bylo zbouráno už roku 1830.

Zdroj: Wikipedie